33 Důkazů, že Hitler měl pravdu - část I
Po přezkoumání mého několikaletého výzkumu a obsahu, který odhaluje lži o Hitlerovi a národním socialismu, jsem si uvědomil, že je třeba vynaložit hodně práce na vytvoření článku, které se soustředí na jedno téma, a tak jsem se rozhodl dát dohromady 33 klíčových bodů, které nakonec zpochybňuje tento konzumní svět podvodů po druhé světové válce, ve kterém dnes existujeme.
Poslední aktualizace: červenec 6, 2025
Důkazy v tomto videu byly získány z mnoha zdrojů, od autorů, kteří v daném období skutečně žili, z oficiálních spojeneckých vojenských dokumentů, z univerzitních akademických výzkumných prací a dokonce i od židovských historiků, kteří nepropagují zlý nacistický příběh.
1) Hitlerův finanční zázrak
Velká hospodářská krize změnila americkou politickou a ekonomickou krajinu. V roce 1929 se Spojenými státy bleskovou rychlostí přehnala finanční katastrofa nebývalých rozměrů.
Američané se začali pomalu propadat do jedenáctiletého finančního pekla, které vešlo ve známost jako Velká hospodářská krize. Přinesla zásadní politické změny.
Velká hospodářská krize především způsobila zásadní proměnu vnímání toho, co je Amerika. Už to nebyla republika řízená lidem, ale systém dluhových otroků závislých na federální vládě. Protože Franklin Delano Roosevelt reagoval na krizi dalšími daněmi a dalšími programy, které měly lidi donutit k větší závislosti na federální vládě.
Stát blahobytu. Velká část obyvatel USA považovala New Deal za špatný, protože se nikdy nezabýval skutečným problémem - bankéři.
Hitler zatkl Rothschildy v Německu v roce 1933, v Rakousku v roce 1938 a ve Francii v roce 1940, zabavil jejich majetek a vytvořil peněžní systém založený na práci německého lidu.
Zatímco zbytek světa stále trpěl následky Velké hospodářské krize, Německo se pozvedlo a stalo se nejmocnějším národem na světě, protože již nebylo pod bankovním systémem vlastněným Rothschildy. Právě to z nich učinilo hrozbu pro zbytek světa, který byl pod kontrolou centrálního bankovního systému vlastněného Židy.
Zatímco američtí dluhoví otroci stáli ve frontách na polévku, Němci si užívali svobody finanční prosperity, bez lichvy a bankovních dluhů. Takže každý, kdo tvrdí, že Hitler byl Rothschildův agent, je nehorázný lhář. Adolf Hitler byl nepřítel nového světového řádu, prostě a jednoduše.
Zahraniční velvyslanci z USA a Velké Británie, kteří navštívili Německo v době Třetí říše, se vrátili domů se zprávou, že se v Německu dramaticky snížila kriminalita, že lidé jsou skutečně šťastní, prosperující, a všimli si pobídek vlády, které podporovaly rodiny a vedly kvůli tomu k baby boomu, a finančního zázraku, kterého Hitler dosáhl v tak krátké době.
2) Němci nikdy nevěřili v nadřazenou rasu
Nikde v žádné německé rasové politice se nepropaguje nenávist k žádné jiné rase na světě, ani se neschvaluje ubližování jiné rase.
Byla to politika, která existovala výhradně proto, aby zajistila přežití německé krve a kultury, takže to vyžadovalo podporu tradice, rodiny, víry a jednotného působení celého národa jako rozšířené rodiny, aby zajistila přežití svého národa. Tím projevuje lásku k vlastnímu národu a nemá nic společného s nenávistí k ostatním.
Ve skutečnosti mnoho akademiků, politiků, velvyslanců a sportovců všech barev pleti navštívilo Německo za národního socialismu a bylo s nimi zacházeno s úctou, které se jim v jejich domovských zemích, například ve Spojených státech, nedostávalo.
V Německu s nimi bylo zacházeno jako s vítanými hosty, a ne jako s poddanými imperialistické kolonie.
3) Hitler inspiroval nacionalistickou nezávislost po celém světě
Strach z globálního komunismu byl všude a národní socialismus inspiroval nacionalismus po celém světě.
Proto tolik nebělošských zemí podporovalo Německo, protože věděly, že Hitler vystupuje proti imperialismu a považuje ho za nemorální.
Národní socialismus inspiroval mnoho národů po celém světě, aby osvobodily sebe a své národy a staly se nezávislými na hrozbě imperialismu, marxismu a mezinárodních bankovních kartelů, přičemž všude od Íránu přes Střední Ameriku až po Indii vznikala nacionalistická hnutí, která Adolfa Hitlera považovala za osvoboditele lidstva.
Američtí vojáci zdokumentovali mnoho různých etnik, která byla dobrovolníky Waffen-SS a bojovala až do konce za ochranu Berlína.
To hrubě popírá všechny lži o tom, že Hitler byl nějaký bílý supremacista.
Tito muži věděli, za co bojují, za ochranu suverenity před nastupujícím komunistickým novým světovým řádem.
4) Hitler bojoval za zachování křesťanství
Pozitivní křesťanství ve Třetí říši, kterou napsal německý profesor teologie a člen NSDAP Cagis Fabricus, nám v této krátké knize odhaluje, že Hitler byl silným zastáncem pozitivního křesťanství a role německého života a že mezi pozitivním křesťanstvím a nacionálním socialismem není žádný rozpor a že křesťanství bylo za Hitlera stejně populární jako kdykoli předtím.
Věřím, že takto jednám v duchu Všemohoucího Stvořitele; tím, že se stavím proti Židům, bojuji za Boží dílo.
Židovské pojetí Boha nás Němce nezajímá! Boha nehledáme nikde jinde než v sobě. Pro nás je duše božská, o čemž Žid na druhé straně nic neví. Království nebeské je ve vás (Lukáš 17:21), tedy i Bůh, který patří do království nebeského. Cítíme, že naše duše je nesmrtelná, od počátku věčná, a proto odmítáme, aby nám někdo říkal, že jsme stvořeni z nicoty.
Kristus nemohl být Žid. Nepotřebuji to dokazovat vědecky ani odborně. Je to tak!
5) Marxismu se dařilo i po druhé světové válce
Židy vedený bolševismus vzkvétal ještě dlouho po skončení druhé světové války.
Nespočet amerických pastorů a vlastenců se pokoušelo varovat americký lid, že mnozí židovští komunisté, kteří uprchli z Německa, Polska a dalších zemí, se nacházejí uvnitř USA a pracují jako pátá kolona na rozvratu církve, médií a vládních institucí.
Každý, kdo dnes žije v USA, si uvědomuje, že marxistická ideologie ovládla naše instituce a univerzity neustálým bombardováním bělošskou vinou, indoktrinací holocaustu a akademickými programy vymývání mozků sovětského typu, jako je kritická rasová teorie.
Komunismus je výhradně židovský talmudismus až do morku kostí a jeho desatero se snaží podkopat církev, rodinu, morálku a samotné jádro západní civilizace.
Revoluce neproběhne se zbraněmi, ale postupně, rok po roce, generaci po generaci. Postupně budeme infiltrovat
jejich vzdělávací instituce a politické úřady a pomalu je přeměňovat v marxistické subjekty, jak budeme
směřovat k všeobecnému rovnostářství."
Max Horkheimer byl jedním z vůdčích židovských marxistů frankfurtské školy, která byla průkopníkem kulturního marxismu.
Křesťané stále zpívají o krvi. Dejme jim jí dost! Podřízněme jim hrdla a přetáhněme je přes oltář! A nechme je utopit se v jejich vlastní krvi! Sním o dni, kdy se poslední kněz uškrtí na střevech posledního kazatele.
Nemůžeme tvrdit, ze všichni Židé jsou bolševici. Ale: bez Židů by bolševismus nikdy nebyl. Pro Žida není nic urážlivějšího než pravda. Krvežízniví židovští teroristé vyvraždili v Rusku od roku 1918 do roku 1957 šedesát šest milionů lidí.
My (Židé) jsme jeden národ navzdory zdánlivým rozkolům, trhlinám a rozdílům mezi americkou a sovětskou demokracií. Jsme jeden národ a není v našem zájmu, aby Západ osvobodil Východ, protože tím a osvobozením porobených národů by Západ nevyhnutelně připravil Židy o východní polovinu jejich světové moci.
6) Rozšíření pornografie na Západě
Jen několik málo let po porážce Německa se pulpová literatura se sexuálním podtextem a zvrhlou tematikou dostala do novinových stánků všech větších amerických měst.
Ty se nakonec vyvinuly v oplzlé časopisy, které obsahovaly fotografie nahých žen, především časopis Playboy.
S každým dalším desetiletím se pornografický průmysl vlastněný Židy stával odvážnějším a zvrhlejším a nakonec opustil prosté časopisy s nahými dívkami a zavedl sadomasochismus, svazování, mučení, znásilňování, homosexualitu a podzemní dětskou pornografii.
Ten se nakonec vyvinul v mnohamiliardový filmový průmysl, a protože byl většinou vlastněn Židy, nikdy neopustil svá stálá témata znesvěcování Němců a bílých žen.
V pornografii dominuje dodnes a nespočetné množství lidských životů bylo touto zvrácenou společenskou rakovinou naprosto zničeno.
Tyto obrázky jsou mírné ve srovnání s tím, co je dnes dostupné na internetu, ke kterému mají přístup děti po celém světě, a někteří lidé tomu říkají pokrok.
Proto Němci ochotně pálí židovský jed pornografie a dovedu si představit ten šok, kdyby Adolf Hitler viděl, jak hluboko jsme dnes klesli.
7) Potraty - masová genocida nenarozených
Ve 30. a 40. letech byly potraty ve většině bílých národů vzácným jevem a byly nezákonné a Hitlerovo Německo se nijak nelišilo, až na to, že nacionální socialismus podporoval tradiční roli žen a ženy svou roli posvátných matek budoucnosti svého národa důkladně milovaly.
Hitler miloval děti a chápal, že každé německé dítě je součástí rozšířené národní rodiny, vzácným darem každému rodiči od Všemohoucího.
Za jeho vlády se vydávaly peníze, které zajišťovaly porodnost národa.
Rodiny byly motivovány k reprodukci.
Dnes se odhaduje, že od doby, kdy se potraty staly legálními, byla ve Spojených státech spáchána genocida na téměř miliardě dětí, a nedá se říci, kolik nenarozených dětí by to od té doby bylo ve všech bělošských zemích dohromady.
Některé citáty o Hitlerovi jste pravděpodobně nikdy neslyšeli po tom všem, co by zničilo lži o tom, že je nejhorší člověk, který kdy žil.
Muž, který během čtyř let pozvedl svůj národ ze samého dna k sebeuvědomění, hrdosti, disciplíně a moci, si zaslouží vděčnost svých spoluobčanů a obdiv celého lidstva.
Adolf Hitler, syn katolické církve, zemřel při obraně křesťanství. Je proto pochopitelné, že se nenacházejí slova k nářku nad jeho smrtí, když se našlo tolik důvodů k vyzdvižení jeho života. Nad jeho ostatky stojí jeho vítězná morální postava. S dlaní mučedníka dává Bůh Hitlerovi vavříny vítězství.
Když jsem s Hitlerem seděl a hovořil, zjistil jsem, že je to člověk, který skutečně miluje své bližní a svou zemi a pro jejich dobro by se obětoval. Je to člověk hluboce upřímný a skutečný vlastenec. Při rozhovoru s ním jsem nemohl nevzpomenout na Johanku z Arku. Svět ještě uvidí velmi velkého muže. Je to výrazný mystik…
Můj drahý Hitlere… ze srdce ti blahopřeji. I když se zdá, že jsi byl poražen, ve skutečnosti jsi vítězem.
Největší muž v dějinách, který se jmenoval Adolf Hitler… Byl to největší bílý muž, který kdy žil, a největší vůdce, jakého kdy bílá rasa měla. Ovlivnil nejen naše životy, ale i celý svět.
Následující citát vámi otřese, až si uvědomíte jeho důsledky.
Americký ministr zahraničí James Baker v rozhovoru pro německý
zpravodajský časopis Der Spiegel v roce 1992.
Hitlera jsme vykreslili jako zrůdu, dábla. A proto jsme se po válce od tohoto obrazu nemohli odpoutat. Mobilizovali jsme masy proti ztělesněnému dáblu. A tak jsme byli nuceni v tomto satanistickém scénáři pokračovat i po válce. Nemohli jsme našemu lidu vysvětlit, že válka byla vlastně jen preventivním ekonomickým opatřením.
8) Hitler byl průkopníkem práv zvířat a ochrany přírody
Již v roce 1927 vyzval zástupce národních socialistů v Říšském sněmu k opatřením proti týrání zvířat a košer řeznictví a během prvních měsíců ve funkci kancléře nechal Adolf Hitler v Říšském sněmu přijmout zákony na ochranu zvířat.
Zákon zavádějící úplný zákaz pokusů na zvířatech vydal 16. srpna 1933 Hermann Göring.
Vyhlásil konec nesnesitelného mučení a utrpení pokusů na zvířatech a prohlásil, že ti, kteří si myslí, že budou se zvířaty nadále zacházet jako s neživým majetkem, budou posláni do vězení.
Dne 24. listopadu 1933 byl přijat říšský zákon na ochranu zvířat.
V tomto zákoně bylo uvedeno mnoho zákazů používání zvířat pro filmování a jiné veřejné akce, které by jim mohly způsobit bolest nebo poškodit jejich zdraví.
V roce 1934 hostilo Německo v Berlíně mezinárodní konferenci o ochraně zvířat.
Dne 3. června 1934 byl vydán říšský lovecký zákon, který reguloval, kolik zvířat smí být ročně zabito, a stanovil tak etické lovecké sezóny. Tento zákon dnes přijala většina zemí.
Dne 18. března 1934 bylo vydáno nařízení o zalesňování za účelem ochrany volně žijících zvířat.
Dne 1. července 1935 byl vydán říšský zákon o ochraně přírody. Tento zákon zařadil několik původních druhů na seznam chráněných druhů včetně vlka a rysa ostrovida.
Dne 27. března 1936 byl uzákoněn příkaz k porážce živých druhů ryb obratlovců, obojživelníků a plazů.
A 9. září 1937 byla vydána vyhláška ministerstva vnitra s konkrétními pokyny pro přepravu zvířat.
A v roce 1938 byla ochrana zvířat přijata jako předmět, který se měl vyučovat na veřejných školách a univerzitách po celém Německu.
9) Hitler zakázal v Německu kruté lidské zoologické zahrady
Lidské zoologické zahrady existovaly za kolonialismu a pokračovaly až do poloviny 20. století.
Představovaly národy primitivnějších kultur a jejich existenci v simulacích jejich přirozeného prostředí.
Hitler tyto kruté a nelidské exponáty v Německu zakázal, zatímco v některých částech západního světa pokračovaly ještě dlouho po druhé světové válce, dokonce i ve Spojených státech až do poloviny 50. let.
To opravdu nezní jako něco, co by udělal genocidní rasista, že?
10) Američané vězněni za to, že říkali pravdu
Bylo několik Američanů, kteří se snažili zastavit válku proti Německu, a hlasy v rozhlase, které proti ní vystupovaly.
Toto jsou jen čtyři z těchto statečných Američanů, kteří se rozhodli žít v Německu a vysílat odtud pravdu.
Axis Sally
V rozhlasovém vysílání v květnu 1943 Axis Sally (Mildred Gillars) řekla následující:
Nejsem na straně Roosevelta a jeho židovských přátel a jeho britských přátel, protože jsem byla vychována jako stoprocentní Američanka, vědomá si všeho amerického, vědomá si svých přátel, vědomá si svých nepřátel, a těmi nepřáteli jsou právě lidé, kteří dnes bojují proti Německu, a pokud to nevíte, nepřímo i proti Americe, protože porážka Německa by znamenala porážku Ameriky. Já říkám, ať jde k čertu Roosevelt, ať jde k čertu Churchill a ať jdou k čertu všichni ti jejich židé, kteří tuhle válku umožnili, a já jako Američanka zůstanu tady na téhle straně plotu, na straně Německa, protože to je ta správná strana.
Byla zatčena 15. března 1945 a 10. září 1948 obviněna z deseti bodů obžaloby z velezrady, přestože se vzdala amerického občanství.
Dne 10. března 1949 byla odsouzena pouze za jeden případ velezrady za jedno rozhlasové vysílání, ale byla odsouzena na 10 až 30 let.
Z federální věznice ve Virginii byla propuštěna 10. června 1961.
Douglas Chandler
Douglas Chandler byl důstojníkem amerického námořnictva během první světové války.
Během velké hospodářské krize opustil USA a přestěhoval se do Německa.
Přispíval do časopisu National Geographic a ukazoval, co všechno pozitivního přinesl Německu národní socialismus.
V dubnu 1941 začal v německém státním rozhlase vysílat z Berlína do Ameriky.
Ve svém rozhlasovém pořadu vystupoval jako Paul Revere a odhaloval skutečnost, že Rooseveltova vláda je pod kontrolou židovských zájmů.
V květnu 1945 byl zatčen americkou armádou a v roce 1947 byl shledán vinným z deseti bodů obžaloby z velezrady a odsouzen na doživotí.
Po 16 letech věznění za to, že řekl pravdu, byl omilostněn prezidentem Johnem F. Kennedy pod podmínkou, že odejde.
Do Německa se vrátil ve svých 73 letech.
Joe Scanlon
Dalším Američanem žijícím v Německu, který se pokoušel říkat pravdu po rozhlasových vlnách, byl Joe Scanlon, který vedl pořad s názvem Radio D-Bunk Hlas svobodné Ameriky, kde prohlašoval, že se snaží varovat Američany, že to Roosevelt a jeho komunističtí židovští kamarádi chtějí válku a že Hitler chce mír.
V roce 1948 byl zatčen a obviněn z 69 případů vlastizrady a odsouzen na 20 let.
Frederick Wilhelm Kaltenbach
A konečně Frederick Wilhelm Kaltenbach další Američan vysílající z Německa a snažící se Američanům sdělit, co se skutečně děje, v jednom vysílání technicky vzato řekl: „Předpokládám, že jsem vinen zradou Roosevelta a jeho válečných štváčů, ale ne amerického lidu“.
V květnu 1945 byl zatčen Sověty, kteří ho odmítli vydat americkým představitelům, kde byl s největší pravděpodobností zavražděn, ale svět se to nikdy nedozví.
To jsou jen čtyři velcí Američané, kteří se snažili říkat pravdu a zaplatili za to.
Jejich zločiny spočívaly v tom, že prostě říkali Američanům pravdu, protože tam v Německu byli a měli odvahu říkat, co se skutečně děje, což samozřejmě ostře kontrastovalo se spojeneckou propagandou vysílanou z rozhlasových stanic vlastněných Židy po celé Americe.
Jejich úsilí odvaha a oběti říkat pravdu nesmí být nikdy zapomenuty.
Hitler se z nenávisti, která ho nyní obklopuje, vynoří jako jeden z nejvýznaměnších lidí, kteří kdy žili. Měl v sobě to, z čeho se tvoří legendy.
11) Hitler vyhrál soudní spor s budoucím americkým senátorem
Alan Cranston byl americkým senátorem v letech 1969 až 1993, ale na začátku svého života pracoval pro agenturu International News Service, kterou vlastnil William Hearst, pro některé známý jako otec falešných zpráv, kterým se tehdy říkalo žlutá žurnalistika.
Protože Cranston mluvil plynně německy, oslovil ho Hearstův redaktor a požádal ho, aby přepsal senzačnější verzi Mein Kampf.
Cranston tak učinil a Hitlerovu knihu plagioval, když v ní uvedl, že Hitler má v úmyslu ovládnout svět a další nesmysly.
Naneštěstí se půl milionu výtisků plagiátu prodalo americké veřejnosti dříve, než o tom byli informováni Hitlerovi právní zástupci v Německu.
Hitlerův vydavatel však Alana Cranstona a soud v Connecticutu zažaloval za porušení autorských práv a soudce rozhodl ve prospěch Adolfa Hitlera.
Vydávání Cranstonovy plagiátorské verze bylo okamžitě zastaveno.
Vzhledem ke Cranstonovu talentu a propagandě byl po nástupu do armády okamžitě přidělen do kanceláře válečných informací. Domácí psychologická válečná kampaň, která se zavázala vydávat protiněmecké a proamerické novinové plakáty a filmy pro americké civilní obyvatelstvo.
Je také důležité poznamenat, že zatímco Hitler bojoval za suverenitu Německa, Alan Cranston otevřeně podporoval světovládu i v době, kdy byl americkým senátorem.
V letech 1949-1952 byl prezidentem Světové federalistické asociace členem Trilaterální komise Skupiny Bilderberg a Rady pro zahraniční vztahy.
Po celý svůj život se zasazoval o vytvoření jedné světové vlády.
Již v roce 1949 Cranston úspěšně prosadil v kalifornském zákonodárném sboru rezoluci, která navrhovala Kongresu svolat celonárodní shromáždění za účelem změny americké ústavy, která by urychlila a zajistila účast Spojených států na světové federální vládě.
Cranston v rozhovoru v dubnovém čísle časopisu Transition, publikace Institutu pro světový řád, z roku 1976 řekl: „Čím více se mluví o světové vládě, tím menší je šance na její dosažení, protože to děsí lidi, kteří by přijali koncept světového práva.“
Nikdy nezapomínejte, že to byl tentýž člověk, který plagioval Mein Kampf a tvrdil, že Hitler chce vládnout světu.
Každý, kdo si dal tu práci a vyhledal si skutečnou originální nefalšovanou verzi Meinn Kampf, nade vší pochybnost ví, že nikde v celé té knize se Hitler nikdy nevyjadřuje o tom, že by chtěl vládnout světu.
Toto je závěr naší první části ze tří.
